Akrylátová gelová injektáž do zdiva
🧱 O co jde
Některé realizační firmy nabízejí injektáž akrylátovým gelem jako způsob, jak ve zdivu vytvořit dodatečnou vodorovnou izolaci proti kapilárně vzlínající vlhkosti. Ve skutečnosti jde o kombinaci s gelovou rubovou injektáží do zeminy. Ta je nenahraditelná tam, kde se k vnější straně zdi pod terénem nedostaneme a přesto potřebujeme vytvořit vnější svislou plošnou izolaci.
Proč ji ale nabízet jako vodorovnou izolaci ve zdivu? Podle nás jde hlavně o snahu zaujmout něčím novým. Naše zkušenost je jednoznačná: chemická injektáž zdiva akrylátovým gelem proti vzlínající vlhkosti je nespolehlivá, a proto nevhodná.
Jak gelová injektáž do zeminy funguje, vysvětlujeme v článku gelová rubová injektáž – po jeho přečtení bude naše stánovisko srozumitelné. Akrylátový gel se totiž do zdiva vhání v tekuté podobě a tekuté přípravky v krátké době póry a nejjemnější kapiláry zdiva nasytit nedokážou.
⚠️ Proč se akrylátový gel na vodorovnou clonu ve zdivu nehodí
Při plnění je akrylátový gel v původní podobě tekutý, s nízkou viskozitou. Injektáž proto probíhá podobně jako u ostatních tekutých injektáží a mikroemulzí – s tím rozdílem, že se gel během několika sekund až minut promění v pružnou gumovou hmotu. Na první pohled to může vypadat jako ideální výsledek, jak ukazuje i toto video:
Může ale taková tekutina vytvořit ve zdivu kompaktní bariéru proti kapilárně vzlínající vlhkosti, tedy nasytit a uzavřít všechny póry a kapiláry, kudy vlhkost vzlíná? Odpověď zní: vůbec ne.
🌧️ Kde akrylátový gel smysl dává: v přilehlé zemině
V nasákavé zemině je situace jiná. Gel se do ní vhání vysokým tlakem skrz zdivo přes injektory s trubičkami dlouhými jako tloušťka zdi, ještě v tekuté podobě a v množství desítek litrů – zhruba 30 litrů na 1 m² svislé plochy za zdí. Nasycení zeminy je proto reálné.
Představte si, že na zeminu lijete tekutý gel z konve – je naprosto přirozené, že se do ní bude vsakovat. Při rubové injektáži se samozřejmě nelije shora do hloubky metru či několika metrů; gel je navíc druhou složkou nastavený tak, aby rychle tuhl a nevsakoval se stále hlouběji.
Pro zdivo ale tohle neplatí – ať jde o cihly, maltové spáry, všechny druhy plynosilikátů a dutých (voštinových) cihel, natož o přírodní materiály jako pískovec, vápenec nebo opuka s mnoha netěsnostmi a nehomogenní skladbou.
🛠️ Šikmé vrty a fyzika kapalin
Tato injektáž se navíc opět dělá do šikmých vrtů – u tekutých přípravků to jinak nejde. Proč jsou šikmé vrty a nízká viskozita nevýhodné, vysvětluje článek krémová vs kapalná injektáž zdiva.
Zvlášť nelogické je, když se u cihelného zdiva s vodorovnými spárami vrtá šikmo nebo rovnou do cihly mimo spáru. Nevyužije se tak – a fyzikálně ani využít nedá – nejvýhodnější místo pro injektáž, tedy průběžná spára.
📌 Jak číst nabídky sanačních firem
Pokud firma nabízí různé chemické injektáže podle skutečné příčiny vlhkosti, vybírá je správně, doplňuje je mechanickými metodami a přistupuje k práci profesionálně, je vše v pořádku.
Opatrnost je na místě, když zavedená firma začne nabízet třeba injektážní „hybrid“ nebo bezdrátovou elektroosmózu – krabačku s anténkami a minimálním příkonem, která má prýy bez jakýchkoli stavebních zásahů zatlačit veškerou vlhkost zpět pod základy. Pokud by takové krabačky opravdu fungovaly, proč by firma nabízela ještě další způsoby sanace? Odpověď si udělejte sami. Toto je náš názor, ověřený dlouholetou praxí.
Článek vychází z odborného textu Jiřího Schwarze (TRUMF sanace s.r.o.) ze 17. 10. 2021, redakčně upravený pro web aquastop-cream.cz.
