Krémová injektáž zdiva

Krémová injektáž zdiva systémem AquaStop Cream^® je nejúčinnější injektážní způsob, jak zastavit kapilárně vzlínající vlhkost a zdivo trvale vysušit.

Vlhkost se ale do spodní stavby nedostává jen vzlínáním. Pokud do sklepa nebo podzemního podlaží v některých místech proniká tlaková voda, krémová injektáž není správná volba. Na tento problém je určená tlaková polyuretanová injektáž – více v článku polyuretanová injektáž.

Jinou situací je zdivo pod úrovní terénu, kam vlhkost nevzlíná jen od základů, ale proniká i z boku z okolní zeminy, protože svislá hydroizolace chybí, je dožilá nebo poškozená. Když nejde kopat až k základům, pomůže injektáž do přilehlé zeminy – viz gelová injektáž zdiva do přilehlé zeminy.

Univerzální injektáž vlhkého zdiva na všechny typy vlhkosti tedy neexistuje. Každá z těchto tří technologií řeší jiný problém, nelze je vzájemně nahradit a je potřeba je použít přesně tam, kam patří.

Silanový emulzní krém AquaStop Cream^® je hustý a má vysokou viskozitu, takže při plnění vrtů ani při následném šíření ve zdivu neuniká spárami a dutinami nekompaktního zdiva. Rozdíly oproti tekutým přípravkům popisuje článek Krémová vs kapalná injektáž zdiva.

Ve vyplněném vrtu se krém během několika týdnů pomalu mění na jemný hydrofobní gel a poté na řídkou kapalinu. Účinná látka tak postupně pronikne i do nejjemnějších pórů a kapilár a její šíření příliš neovlivňuje gravitace. Hydroizolační clona se vytvoří během 2–6 týdnů v celé hloubce, šířce i výšce injektážní linie.

Vrty proto není nutné vrtat šikmo – vrtá se do průběžných či ložných spár, a to i u smíšeného nebo kamenného zdiva. U tekutých injektáží (např. silikonových mikroemulzí nebo methylsilanolátu) naopak materiál často neřízeně proteče zdivem mimo základy a jeho účinek se ztrácí.

U tekutých přípravků tento problém nevyřeší tlakové injektory, infuzní nádobky ani utěsnění povrchu. Vrty se navíc obvykle dělají ve velkém sklonu, kapalina se šíří do tvaru kužele a souvislá clona tak není zaručená. V praxi tekuté injektáže často narážejí na fyzikální realitu – gravitaci a skutečnou nasákavost zdiva v čase.

Vyšší vlhkost zdiva je naopak pro systém AquaStop Cream^® výhodou, protože voda slouží jako nosič účinné látky. Díky vodní bázi se látka šíří i do sušších míst, i když ve většině případů se injektuje do zavlhlého zdiva.

Shrnutí: Na kapilárně vzlínající vlhkost nemá krémová injektáž plnohodnotnou náhradu. Polyuretanová a gelová rubová injektáž jsou určené pro jiné poruchy – tlakovou vodu a konstrukce pod terénem.

Čím déle vlhkost ve zdivu zůstává, tím víc škod napáchá:

• Nadzemní zdivo nasycené vzlínající vlhkostí v zimě promrzá a rychleji se rozpadá.
• Ve zdivu se hromadí soli, které vážou vzdušnou vlhkost – omítka ani zdivo pak nevyschnou ani za suchého počasí.
• Vlhké zdivo hůř izoluje, takže dům má vyšší tepelné ztráty.
• Zateplení bez odstranění příčiny vlhkost jen přesune dovnitř, kde se pak tvoří plísně ohrožující zdraví.
• Vlhký dům ztrácí na tržní hodnotě.

1. Zdivo i omítky se nevratně poškozují.
2. Rostou náklady na vytápění.
3. V obytných místnostech se zhoršuje zdravé prostředí.
4. Objevují se vlhké mapy, solné výkvěty a další vady vzhledu.

Článek vychází z odborného textu Jiřího Schwarze, který vznikl v roce 2012 a jehož tvrzení autor naposledy ověřil 15. 12. 2024. Tato verze je redakčně upravená pro web aquastop-cream.cz.